Konečně společně na Od nevidím do nevidím

24.05.2015 22:17

Nevidomí běžci a traséři na Od nevidím do nevidímSobota 23. května byl ten den, kdy se část spolku Konečně společně vydala na závod OD NEVIDÍM DO NEVIDÍM. Závod pořádal nevidomý horolezec a běžec Honza Říha. Celý výtěžek ze startovného putoval pro děti z Dětského domova Sázava.

Záměrně zatím nebylo zmíněno místo konání, protože to se na nádraží v Hradci Králové ukázalo jako největší perla dne. Chtěl jsem koupit jízdenky do Stříbrné skalice, ale Jitka mne zarazila. Měla vyhledaný spoj do České Skalice. Google jí však v mžiku prozradil, že závod je opravdu ve Stříbrné Skalici. Rozdíl v délce jízdy více než dvě hodiny. Naštěstí se tento lehký přehmat podařil vzápětí Jitce brilantně vyřešit. Vlakem do Lysé nad Labem, odtud nás kamarádi vzali autem a bylo to příjemné řešení. Dobře jsme se bavili již cestou. V Lysé nad Labem jsme se srdečně přivítali s traséry Robertem a Denisou a nevidomými běžci Alenkou a Robertem. Do Stříbrné Skalice na náměstí jsme přijeli včas, pozdravili se s hlavním organizátorem Honzou Říhou a zaregistrovali se na závod.

Na výběr byly dvě trasy v délce 5,5 a 12,5 kilometrů. Mohli jsme si tak vybrat, za naši dvojici rozhodla Jitka, unavená z Vltava Run. Běželi jsme 5,5 km stejně jako Alena s Denisou. Ostatní kamarádi se vydali na delší okruh. Naši partu před startem doplnili ještě další dva nevidomí běžci Petr a Karel. V tu chvíli byla naše skupina ve složení Alena, Robert, Karel, Petr a Aleš s traséry Denisou, Martinem, Robertem, Mirkem a Jitkou již kompletní. Ještě jsme se přivítali s Čestmírem a Jitkou za Světlo pro svět a několika dalšími známými.

Čas krásně plynul, protože s přáteli je dobře. A najednou stojíme na startu a konečně je tu výstřel. Necelá stovka běžců se dává do pohybu z kopce přes Stříbrnou Skalici. Probíháme vesnicí a míříme zpevněnou cestou do lesa, kde pokračujeme příjemně kolem potoka dále. Je nádherné polojasné počasí a v lese je moc krásně. Trať je výborně značená šipkami a fábory. Také dostatek dobrovolníků připravených na náročnějších místech je zárukou, že se nikdo neztratí. Stále se zatím běží po lesní široké zpevněné cestě, ale moc dobře víme, že si užijeme i opravdu trailové úseky. Cesta se záhy zúží a vbíháme na louku. Po ní se stáčíme k potoku a následuje první ze tří lávek. Běží se dál opět lesem. Probíháme po další louce a za dalších pár set metrů třetí, opravdu nejužší lávka přes potok, kde ochotní dobrovolníci nabízejí pomoc s jejím zdoláním.

Běžci, kteří si vybrali delší trať, před první lávkou běží dál a vystoupají do kopečka a poté přes zahrádkářskou kolonii se oklikou napojí na kratší trasu a tak je druhá, ani třetí lávka nemine. Od třetí lávky se běželo zpět k vesnici, kde podle popisu na běžce čekalo stoupání. Tohle stoupání k cíli bylo dostatečně prudké a okořeněno výběhem schodů do zatáčky k cílové rovince. Pro nevidomé to byl další těžký úsek. Trať byla opravdu moc pestrá a krásně členitá, za což patří organizátorům velká pochvala.

Naše parta nevidomých běžců a jejich trasérů kratší i delší trať zvládla se ctí. Budeme mít tak na co vzpomínat. Všichni běžci závod zvládli ve zdraví, což je to nejdůležitější.

Organizátoři měli v prostoru startu a cíle několik atrakcí a stánků s občerstvením. Běžci si mohli vyzkoušet lezeckou stěnu, zajít si na masáž, zajezdit si na koloběžce či skákací hrad. Své chuťové buňky jsme uspokojili výborným domácím perníkem, bábovkou nebo třeba i grilovaným buřtem. Závodníci na prvních třech místech obdrželi hodnotné ceny a my všichni pamětní diplom. Počasí bylo krásné a tak jsme nikam nespěchali a dali si ještě oběd. Celá naše parta se dobře bavila. Nevidomý Petr získal zajímavou putovní cenu. Protože byl na trati ze všech závodníků nejdéle, odvezl si naleštěné pánské polobotky a zavázal se přijet za rok znova a cenu předat dalšímu běžci. Byl velice překvapen a tento drobný vtípek organizátorů zpočátku nechápal. Na závěr organizátoři Honza a Radka předali výtěžek celé akce 10.060 Kč paní ředitelce Aleně Novákové z dětského domova Sázava. Tento výtěžek pomůže dětem při letních táborech nebo na podporu jejich koníčků.

Krásný závod v pěkném prostředí přírody a celý den ve Stříbrné Skalici jsme si parádně užili. Velkou zásluhu na tom všem měli organizátoři, kteří pro nás běžce tento pěkný závod připravili a jim patří velký, ale opravdu velký dík. Když bude možnost, přijedeme příští rok zase. Tak ahoj Česká Skalice! Vlastně oprava - je to Stříbrná Skalice…

Aleš Příborský