Pomáhám během - ráda dělám dobré skutky

01.10.2014 21:51

Ráda dělám dobré skutkyS během jsem začala koketovat asi před pěti lety. Mé běžecké začátky byly spíše úsměvné než sportovní. Ale nikdy jsem běh nevzdala, vytrvala jsem a nyní ho považuji za mého nejlepšího kamaráda. Jako nejlepší kamarád mi mockrát pomohl v různých životních situacích - radostných, smutných, zdravotních, stresujících - vždy při mě stál.

Během pěti běžeckých let jsem s mým kamarádem naběhala spoustu kilásků, vyzkoušela mnoho běžeckých závodů, zlepšila si fyzickou kondici, poznala spoustu skvělých lidí, poznala sama sebe.

A pak to přišlo. V hlavě mi sepnulo - běh mi pomáhá být a já chci ostatním pomoci žít.
U nás ve Velké Bystřici na Olomoucku nám krásně funguje "Rozběháme Velkou Bystřici". Každé úterý se scházíme na společném tréninku a je nás čím dál více - lidiček, kteří milují běh. Holky z Báječných žen v běhu mě upozornili na nevidomého Aleše Příborského a spolek Konečně společně. Cítila jsem, že jsem se našla. "Ano, to je ono, chci během pomáhat a dělat dobré skutky. "

S Aldou jsme si vyměnili pár SMS a domluvili si první společný běh. Na naše první setkání nikdy nezapomenu. Aleš dojel k nám do Bystřice a já lapla po dechu: "ty bláho, na to nemáš", honilo se mi hlavou. Přede mnou stál kluk, který sice nevidí, ale o to víc je v kondici.

První společný běh jsme spolu zvládli, já měla jazyk na mé reflexní vestě. Aleš mi dal pořádně do těla a já jen konstatovala: "jsi fakt dobrej". Můj nejlepší kámoš běh mi radil, nevzdávej to a já jako vždy poslechla. A dobře mi běh radil, Aleš přijal mou nabídku běžet se mnou RunTour v Olomouci. Před závodem jsem nebyla v úplné pohodě, protože zodpovědnost za človíčka, který dal "svůj běh do mých rukou" je opravdu velká. Ale myslím, že můj nejlepší kamarád běh při mě zase stál.

Kamila Petrová a nejlepší kamarád běh