Sportovní den pro zrakově znevýhodněné

07.07.2016 18:26

naše trio v debatě s organizátoryNaše parta se v sobotu 2. července 2016 zúčastnila této akce, společně s organizátory jsme se snažily vytvořil příjemné prostředí pro všechny soutěžící. Martin s Radkem na stanovišti s tandemovým kolem a Jitka zajišťovala vše potřebné od navigace při výměně družstev na stanovištích po zásobování soutěžících vodou.
O tom, jak se celá akce vydařila, si můžete udělat představu z popisu jednoho z účastníků.
"Dobrý den lidičky, nejprve bych se Vám představila. Jmenuji se Šantalka a jsem vodící holčička, moje panička se jmenuje Jana Škribová. A nyni proč Vám píšu. Prožila jsem výjimečně krásný sportovní sobotní den v Pardubicích na krásném koupališti, kde je i lanové centrum. Pořádalo ho Sdruženi přátel vodících psů, takže jsem tam měla spoustu psích kamarádů, ale i páničků. Sešli jsme se všichni dopoledne a rozdělili nás do pěti družstev po pěti lidech a začalo se závodit v šesti disciplinách. Hrozně jsem chtěla vyhrát perníkovou medaili, tak jsem bojovala v psích překážkách jako o život. Musím přiznat, že po druhém opakování jsem toho měla piné ťapky, ale opřela jsem se do toho a dala jsem překážkovou dráhu devětkrát ! Potom se náš tým přesunul do opičí dráhy a tam jsem si taky moc neodpočinula, protože jsem hlídala paničku, aby se pevné držela ve vysoké síti a prolejzala tam i nějaké tunely a tak jsem to neměla moc pod kontrolou, ale naštěstí tam byli průvodci a zachránci tak i když měli všichni závodnici na očích klapky tak to dopadlo dobře a nechápu koukače, že se smáli asi to pro ně bylo adrenalinalovější. Další soutěž byla horolezecká stěna, a to musím napsat, moje panička je spajdrmenka, nechápu, dala jl dvakrát po sobě a páníček jí ani nestačil napovídat, kam s rukama a s nohama, asi ji vedl pud sebezáchovy.
A pak se to stalo, představte si, že mi moje panička i páníček ujeli na tandemovém kole a já je ztratila z dohledu, někdy mě pěkně štvou, když panička nechápe, že ji musím mít neustále pod kontrolou. Ale naštěstí se za chvil' vrátili a bylo na nich vidět že si to pořádné užili. Dokonce se panička moc radovala a říkala, Že po dvaceti letech znovu jela na kole a bylo to báječné. Tak ji to pro tentokrát odpustim. Pak jsem si konečné trochu odfrkla, to když se naše družstvo přesunulo pod stan a sbíralo body na vědomostmi hře. Jo , dobrý vypadalo to že nejsou tak hloupl. Jejejku pak jsem se vyděsila, to když přišla bouřka, moc se ji bojím, ale panička mě uklidnila dobrůtkama a když se to přehnalo, tak pro mě nastal další šok, naši se přesunuli k velkému bazénu a panička skočila do vody a já jsem myslela, 2e se zblázním vůbec se mi nechtělo do vody a nevěděla jak ji mám zachránit. Martin a Radek na stanovišti s tandemovým kolemNaštěstí tam za mě skočil paniček a další závodnici. Plavati si tam dvacet minut tam a zpět a zase sbíral bodíky. Nechápu plaval' po bouřce a ještě poprchávalo a radovali se, že je voda jako kafe. Konečně byl konec závodů a přišlo vyhlášeni. Tomu neuvěřme náš skvělý tým všechny porazil a byli jsme první. Jasné, že diky mě, překonala jsem se na překážkách a dávala jsem na náš tým pozor, a taky jsem je popoháněla, sice si stačili dát mezi disciplinama oběd a svačinku, měli to všechno zajištěné, protože organizátoři se o závodniky moc dobře starali, tak byla velká legranda a pohodička. No,, ale pozor, ještě to nejlepší mě čekalo! Pak bylo po vyhlášení a opékáni buřliků, mňam to jsem si smlsla i já. Nikomu to neříkejte, mám trochu nadváhu. A večer ještě neskončil, panička a lidičky si krásně zazpívali při kytaře, na kterou hrál moc šikovný mladík Tomáš z brněnského ústavu v Chrlicich. Od nich tam byl taky dost velký počet lidiček, ale na mě neměli. Divila jsem se, že i když lidičky vypili hodné pivíčka a vínečka, tak dokázali odejít po svých. Byl to pro nás všechny pejsky i lidičky moc krásný den a budeme na něj dlouho vzpomínat a doufat, že se tam zase brzy sejdeme. Jo a musim poděkovat celému organizačnimu týmu SPVP a všem dobrovolníkům, byli na všechny moc hodní a vstřícní. A vzkažte ode mě celé rodince Štrochových, že jsem si moc pochutnala na perníkové medaili. Děkuji za přečteni a loučirn se s vámi všemi, kdo máte rádi pejsky. Šantalka a panička Janička."