Tandemové soustředění

31.08.2015 21:57

tandemová kolaKdyž jsem poprvé uviděl zprávu Jitky z Konečně společně o tom, že skrze Světlušku shání nevidomá cyklistka pilota na týdenní tandemové soustředění, zaujalo mne to, ale neměl jsem tu drzost ani odvahu odpovědět. Pak jsem ji sebral asi po dvou dnech a měl jsem za téměř jisté, že místo už je obsazené a že budu moci nabídnout své pilotování jen jako případný záskok, protože kousek od Liberce bydlím. Napsal jsem tedy mail, ale ten se vrátil jako nedoručený. Má to tak být? Ne, během chvíle jsem dohledal ten správný a poslal zprávu znovu. Asi za dvě hodiny se ozvala Ráchel, že stále pilota nemá a dohodli jsme se, že do toho půjdeme. Na tandemu to bude pro mne premiéra a když přemýšlím, v čem je to jiné než jízda na běžném kole, tak na mne začíná doléhat tíha zodpovědnosti, zejména ta za něčí zdraví a bezpečnost. Ale převládaly kladné pocity očekávání, jaké to celé bude, co zažijeme a taková nedefinovatelná radost. A radost měla i Jitka, že nás Světluška požádala dvakrát a dvakrát jsme traséra našli. Zrušil jsem svou účast na Jizerském ultratrailu, nedovedl jsem si představit, jak bych po takové akci byl čerstvý na každodenní 50-60 km vyjížďky a navíc jsem chtěl být k dispozici ihned od počátku pobytu. Sešli jsme se v druhé polovině července v Liberci. Po přivítání a ubytování zkoušíme tandem, rozjezdy a sesedání a ono to kupodivu jde bez větších problémů. No ony se ještě nějaké vynoří až při delší jízdě, ale přestávám se bát zítřejší první etapy.

Postupně se seznamujeme i s ostatními účastníky. Tandemové soustředění pořádá SONS ČR za pomoci Česko-německého fondu budoucnosti. Sjede se více než 20 tandemů a několik doprovodných cyklistů, takže když tento peloton vyjede, tak vzbuzuje velký zájem a nejednou slýcháváme všelijaké reakce a pokud nezablokujeme dopravu, tak jsou to reakce pozitivní, údivné a povzbuzující. Účastníci jsou z Čech, Slovenska, Německa a Izraele.

První den, kdy se jede do Jizerek, je pro mne  z cyklistického pohledu pilota opatrnější, zvykám si na ten nezvyklý delší stroj a postupně se s Ráchel sehráváme. Neustále si připomínám, že nesedím na kole sám a tudíž si nemůžu dělat co chci a zkouším nezapomenout hlásit dopředu vše, co by můj "motor" mohlo překvapit a zaskočit. Jsem na sebe naštvaný, když zapomenu něco, co beru jako vidoucí za samozřejmé, jako je větev stromu ve výšce naších obličejů, změna terénu, přejezdy přes různé překážky a zejména jakákoli změna výše úrovně terénu při chůzi, protože takovéto soustředění není jen o kole, ale o celém dnu a o spoustě jiných situací, o kterých by mne na začátku nenapadlo, že je někdy zažiju. Jak se později ukáže, právě tato zkušenost s celodenní možnosti vidět, jak nevidomý běžně žije, je největším bohatstvím, které se mi zde dostalo. Nedá se to popsat, musí se to zažít a pokud máte štěstí na parťačku, která Vám to umožní svou otevřeností, tak máte zážitek, na který jen tak nezapomenete. Danke Ráchel.

tandemová kolaNyní pár rad a postřehů pro piloty tandemů. Domluvte si signály pro rozjíždění a sesedání a mějte v pamě ti, že i tyto mohou být různé - na rovině, do kopce, z kopce; sesedání doporučuji napravo, protože tak nevstupujete do vozovky a je vhodné i upozornit, že došlap vpravo není na silnici, ale třeba o něco výše na chodníku. Před každým rozjetím zkontrolujte, zda je spolujezdec připravený se rozjet, aby se vám nestalo, že jen uslyšíte zezadu výkřik cca deseti slov za sekundu, něco jako jemyužjedemještěnejedemještěnejsempřipravena. Při samotné jízdě máte na starosti přehazování a brždění. Nejlépe je to dělat zavčas a plynule, aby spolujezdec nebyl zaskočen přílišnou změnou rychlosti otáček, protože mu může sjet noha z pedálu. Kdy se šlape a kdy ne, o tom rozhoduje pilot a spolujezdec se tomu přizpůsobí. Přizpůsobivost a reakce na vaše pohyby je u nevidomých velmi rychlá a citlivá, je to zásadní místo vaší komunikace a vzájemné důvěry. Dále, u tandemu je delší brzdná dráha a do zatáček musíte najíždět s vědomím většího oblouku. Při odbočování můžete v případě potřeby nechat obě ruce na řídítkách a blinkr doprava či doleva zastane spolujezdec. Bohužel do kopce si nemůžete jako na běžném kole přivstat a ušlapat to ve stoje, protože tím příliš rozkývete kolo, což je na tandemech nebezpečné. Jestliže jedete v koloně jiných kol, tak nejet pár cm za jiným tandemem a u předjíždění jiného tandemu to nejlépe dělat zvýšením otáček, i tak to trvá déle než na singlkolech.

V dalších dnech jsme navštívili Hrádek nad Nisou, koupaliště na Kristýně, Žitavu, Frýdlant v Čechách s komentovanou prohlídkou zámku, Hejnice s bazilikou sv. Marie, pěšky Ještěd, Hrubý Rohozec s návštěvou zámku, Kryštofovo Údolí s orlojem a Jablonné v Podještědí s prohlídkou katakomb. A taky spoustu méně známých míst a ovšem že i cukráren a restaurací. Po večerech se ještě společně scházelo, a protože bylo mezi účastníky mnoho muzikantů, hrálo se, dokonce i na dudy a hodně zpívalo. Dny utekly, zážitků bylo mnohem víc, než je zde popsáno, byly nahuštěny do jednoho týdne, jeden za druhým, tak že si je často začnete uvědomovat až s odstupem času.

Po své zkušenosti Vám mohu jízdu na tandemu jen doporučit, nemějte strach, jen si zachovejte respekt a věřím, že se pilotování tandemů stane u nás tak běžné, jak se postupně stává trasérování při běhu. A že budeme Konečně společně.

Radek Pastyřík